Neoprávněný odběr elektřiny: kdy jde o trestný čin a jak se bránit

Klienty obviněné z neoprávněného odběru elektřiny zastupujeme řadu let. Na základě této zkušenosti shrnujeme klíčové informace pro ty, kteří podobnému obvinění čelí.

Důležité: Obhajoba klientů v případě neoprávněného odběru elektřiny je pro advokáty neznalé problematiky o to komplikovanější, že musí mít alespoň základní technické znalosti v oblasti středoškolské fyziky, což není běžné.

Je neoprávněný odběr elektřiny krádež?

U laické veřejnosti se setkáváme s mýtem, že takové jednání trestné není. Opak je pravdou — jde o trestný čin. Klienti měli často pocit, že elektřina je jen nehmotná energie, není tedy věcí, a proto se nemůže jednat o krádež.

Elektrická energie však dle definice občanského zákoníku věcí je a vztahuje se na ni právní ochrana jako na jiné, např. hmotné věci.

Jak distributor elektřiny postupuje při podezření?

V případě podezření na neoprávněný odběr elektrické energie obvykle provede distributor neohlášené místní šetření prostřednictvím revizních techniků, kteří:

1. zkontrolují připojení hlavního elektroměru a zapojení HDO
2. měří okamžitý odběr elektřiny na jednotlivých fázích
3. upozorní zákazníka, že měří

Okamžikem, kdy dojde k výraznému poklesu okamžitého odběru, je zde dáno podezření, že uživatel odebírá elektřinu neoprávněně. Následuje pak zpravidla měření přístrojem PMC a věc může vyústit i v domovní prohlídku.

Lze se proti neoprávněnému odběru elektřiny bránit?

Naštěstí existuje účinná obrana v trestním i civilním řízení. Po úspěšné trestní obhajobě typicky následuje ještě civilní spor s distributorem — ten bývá pro distributora obtížně vyhratelný, pokud má klient kvalitní obhajobu.

Problém s výpočtem škody

Skutečné množství odebrané elektřiny obvykle zpětně změřit nejde. Zákon proto zavedl tzv. sankční výpočet škody podle prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (k § 51 zák. č. 458/2000 Sb.). Sazby jsou v ní záměrně vyšší než tržní cena a nezohledňují distribuční tarif.

Rozhodovací praxe, zejména Ústavní soud, se však již k otázce aplikace sankční vyhlášky vyjadřovala (viz např. nálezy sp. zn. I. ÚS 202/06 a IV. ÚS 133/08, usnesení Pl. ÚS 29/13), přičemž sankční vyhláška by ke správně uplatněným námitkám odběratele neměla být užita mechanicky.

Pokuta za černý odběr elektřiny: trestní postih vs. civilní vyúčtování

Při neoprávněném (lidově „černém") odběru elektřiny mluvíme reálně o dvou samostatných řízeních, která probíhají souběžně:

1) Trestní rovina – pokuta a trest

Pokud je čin posouzen jako trestný čin krádeže (§ 205 trestního zákoníku), hrozí podle výše škody (hranice dle § 138 tr. zákoníku po novele 2020):

• Škoda nikoli nepatrná (od 10 000 Kč): odnětí svobody až na 2 roky, peněžitý trest, zákaz činnosti.
• Škoda nikoli malá (od 50 000 Kč): odnětí svobody 6 měsíců až 3 roky.
• Větší škoda (od 100 000 Kč): odnětí svobody 1–5 let.
• Značná škoda (od 1 000 000 Kč): odnětí svobody 2–8 let.
• Škoda velkého rozsahu (od 10 000 000 Kč): odnětí svobody 5–10 let.

Soud může uložit i peněžitý trest v denních sazbách, podmíněné odsouzení s dohledem, nebo (u prvopachatele a nižší škody) jen napomenutí. Nejčastěji ukládaný trest v běžných případech bývá podmíněné odsouzení + peněžitý trest v řádu desítek tisíc.

2) Civilní rovina – vyúčtování distributora

Souběžně distributor (ČEZ, EG.D, PRE) vystaví fakturu na úhradu škody, kterou počítá podle prováděcí vyhlášky MPO č. 359/2020 Sb. k energetickému zákonu. Reálná výše bývá:

• často vyšší než trestní pokuta,
• v rozmezí desítek tisíc až stovek tisíc Kč,
• nezohledňuje skutečnou spotřebu, ale fiktivní výpočet podle příkonu odběrného místa a doby trvání odběru.

Proti faktuře distributora lze podat námitky a v řízení uplatnit důvody, pro které by sankční vyhláška neměla být aplikována (judikatura Ústavního soudu k tomu existuje). Námitky se vyplatí formulovat za asistence advokáta – chyba v argumentaci může vést k tomu, že soud schválí celou fiktivní částku.

Promlčení neoprávněného odběru elektřiny

V praxi často přijde dotaz, jestli už trestní stíhání nebo nárok distributora není promlčený. Pravidla jsou různá pro trestní a civilní rovinu:

Trestní promlčení (§ 34 trestního zákoníku) se odvíjí od horní hranice trestní sazby:

• U základní skutkové podstaty (škoda nikoli nepatrná, 10 000–100 000 Kč) – horní sazba 2 roky → promlčecí doba 3 roky.
• U škody větší (100 000–1 000 000 Kč) – horní sazba 5 let → promlčecí doba 5 let.
• U škody značné (od 1 000 000 Kč) – horní sazba 8 let → promlčecí doba 10 let.

Promlčecí doba se počítá od okamžiku, kdy odběr skončil (typicky kdy distributor přerušil dodávky nebo vyměnil elektroměr). Pokud byly v této době zahájeny úkony trestního řízení, doba se přerušuje a běží znovu.

Civilní promlčení nároku distributora se řídí občanským zákoníkem – obecná promlčecí doba je 3 roky od okamžiku, kdy se distributor o škodě dozvěděl a o její výši. U nároků z neoprávněného odběru je často sporné, kdy přesně tato doba začala běžet (objev odběru? první šetření? vyúčtování?), a námitka promlčení patří k častým obranným argumentům.

Pozor: Promlčení v trestní rovině se posuzuje samostatně od promlčení civilního nároku. Promlčení civilního nároku neznamená, že padá trestní stíhání – a naopak.

Pro případ, že odběratel čelí podezření z neoprávněného odběru elektřiny, je naše kancelář připravena mu pomoci.