V rámci běžné praxe, a to i často mezi odborníky se zaměňuje pojem trestní stíhání a trestní řízení.
Trestní řízení bych pak definoval jako předem stanovený postup příslušných orgánů činných v trestním řízení, jehož úkolem je zjistit, zda se stal trestný čin, zjistit, kdo jej spáchal – tedy ztotožnit pachatele, uložit pachateli trest a/či ochranné opatření a tento pak na pachateli vykonat.
Trestní stíhání je však jen pouhá procesní výseč trestního řízení, jež neobsahuje přípravnou prověřovací fázi trestního řízení a dále vykonání trestu či ochranného opatření.
Trestní stíhání je pak zahájeno okamžikem, kdy je podezřelému doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy náhradní doručení je vyloučeno. Okamžikem, kdy je takové usnesení podezřelému doručeno, stává se jím obviněný, kdy mu tímto okamžikem svědčí všechna práva k obraně, tedy právo na obhajobu.
Právo na obhajobu v trestních věcech
Z nejdůležitějších práv pak příklasmo uvádím právo na obhájce, právo nahlížet do trestního spisu a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie či právo být přítomen při vyšetřovacích úkonech.
Jak známo před zahájením trestního stíhání jsou osoby předvolávány k podání vysvětlení. Během podání vysvětlení pak třeba osobu, jenž je povinna vysvětlení poskytnout, poučit o jejich právech, zejména právu odmítnout podat vysvětlení, jsou-li naplněny zákonné důvody. Dále by orgán činný v trestním řízení měl dané osobě sdělit, z jaké procesní pozice je vyslýchána. V praxi se jedná zejména o podání vysvětlení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu případně podání vysvětlení osoby v pozici svědka.
V případě, kdy policejní orgán získá podání vysvětlení od požadovaných osob, přičemž má nadále podezření, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala určitá osoba, zahájí proti takové osobě trestní stíhání postupem, jak jsem uvedl výše.
V takovém případě se pak provádí na místo podání vysvětlení od požadovaných osob, výslech těchto osob, kdy podání vysvětlení se zdá být nedůležité a bezvýznamné, neboť v dalším řízení se jako důkaz používat nebude. To je však velká mýlka!
Jednak trestní řád stanovuje, že “se souhlasem státního zástupce a obžalovaného lze v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů”
Tedy nikoliv dogmaticky lze tvrdit, že se jedná o procesně nepoužitelný důkaz před soudem. Druhým zásadním bodem je pak skutečnost, že veškeré úřední záznamy o podaném vysvětlení jsou ve spise založeny a soud, jež věc projednává má možnost se s nimi seznámit.
Pokud osoba podezřelá ze spáchání trestného činu podá vysvětlení policejnímu orgánu před zahájením trestního stíhání, kdy takové vysvětlení je v rozporu s jeho pozdější obhajobou, znemožňuje takový úkon efektivitu obhajoby, ačkoliv ryze formálně tomu tak není.
Pro případnou efektivní budoucí obhajobu je tedy nezbytné, poradit se s advokátem ještě předtím, než je podáváno vysvětlení policejnímu orgánu ve fázi prověřovací, resp. zúčastnit se podání vysvětlení před policejním orgánem (popřípadě jiným orgánem činným v trestním řízení) za doprovodu advokáta, o čemž Vás je policejní orgán povinen poučit.
